Něco si přejte |
Nejhorší část dne měla teprve přijít. Na dnešek jsem napsaná na úklid kuchyně v share-housu. Tušila jsem, že to nebude zrovna procházka růžovým sadem, ale stejně mě to překvapilo.
Povinně jsem musela:
- Uklidit umyvadlo
- Umýt nádobí a dát ho kam patří
- Uklidit sporák
- Uklidit linku
- Uklidit stůl
- Vynést koš
- Zamést podlahu
Hned u prvního bodu jsem zjistila, že to pravděpodobně nikdy nikdo neuklidil pořádně. Vzala jsem na to svoji drahou (citový vztah) houbičku a začala drhnout. Umyvadlo jsem zvládla, přeci jenom se používá každý den a špína tam tolik neulpí. Jenže pak jsem šla na sporák. Ten nikdy nepocítil dotek čistícího prostředku. Nikdy. Ale to pořád nebylo nejhorší, protože pak jsem zvedla hlavu a uviděla digestoř zespodu. Lehce jsem vykřikla a myslím, že mi odtamtud něco odpovědělo.
Škoda že nevidíte celou mravenčí stezku až ke dveřím |
Když jsem se takhle detailně podívala na kuchyňský nábytek, začala jsem to uklízet všechno. Mastnota a fleky byly na zdech, dveřích od skříněk, lednici i na oknech. Nešlo to jinak.
Běhna |
Teď si půjdu napsat těch tisíc úkolů, co jsme dostali. Weronika je na BBQ s ex-classmates a tak budu mít pré v tom našem kumbálku. Indové hrají hry na Nintendu Wii, co si tady koupili. Kde asi berou tolik peněz, když nemají práci? Přitom nechodí ani do školy...
Žádné komentáře:
Okomentovat