OpalCard! Úžasná věc. Člověk ji jen napumpuje penězi a má pokoj. Nastoupit, pípnout a zase pípnout a vystoupit. Jak prosté. Jenže... kde ji seženu? Nechtělo se mi složitě zkoumat lístky MyMulti, kde jsou různá pásma a nejen, že netuším, do jakého pásma dojedu, ale ani nevím, v jakém se zrovna nacházím. Tak jsem se rozhodla, že půjdu hlavní ulicí, dokud na něco nenarazím. Nakonec se objevila spása v podobě Pákistánce s trafikou plnou loterií.
Mám kartu! Teď kudy do centra? Byla jsem se sebou spokojená, jak jsem to zvládla sehnat. Jenže jsem nevěděla, že kámen úrazu bude hlavně pochopit systém (spíš chaos) MHD. Zastávky beze jména, jízdní řád čistě orientační, autobus nezastavuje dokud ho doopravdy nepřesvědčíte, že ho vážně potřebujete (prosit na kolenou vychází) a když už v něm sedíte, naprosto netušíte, kudy pojedete a jaká bude další zastávka. Každá jízda je vlastně jedno velké nechtěné dobrodružství...
 |
| Anzac Parade |
Mám kartu! Teď kudy do centra? Byla jsem se sebou spokojená, jak jsem to zvládla sehnat. Jenže jsem nevěděla, že kámen úrazu bude hlavně pochopit systém (spíš chaos) MHD. Zastávky beze jména, jízdní řád čistě orientační, autobus nezastavuje dokud ho doopravdy nepřesvědčíte, že ho vážně potřebujete (prosit na kolenou vychází) a když už v něm sedíte, naprosto netušíte, kudy pojedete a jaká bude další zastávka. Každá jízda je vlastně jedno velké nechtěné dobrodružství...
 |
| Poklad |
Zjistila jsem si, jakou zastávku vystoupit, abych trefila potřebnou ulici. Věřím, že na mě musel být úžasný pohled... hrůza v očích, zmatený, nechápavý výraz, nalepená na skle bedlivě sledující cestu. Nikdo by nepoznal, že nejsem místní.
Zastávku jsem trefila! Yesss! (pochvalte mě) a tak jsem pěšky vyrazila směr Liverpool Street, kterou jsem po 15 minutách našla. No není to super den? (tady něco nehraje) Ulici jsem našla, jmenuje se Liverpool Street a to stejně jako další ulice v Sydney, tak dneska asi nic.
Alespoň jsem cestou nakoupila základní potraviny a prohlédla okolí...
Žádné komentáře:
Okomentovat