Ráno jsem vstávala pěkně v 5:30 (abych si zase připomněla ten skvělý pocit...) a vydala jsem se na dobrodružnou cestu. Musím najít na Wynyardu metro a vystoupit na Central Station. Neznám ani jednu z těch lokalit, tak to bude zábava.
Wynyard je velmi zvláštní místo. Vystoupíte z autobusu a netušíte, kde je vstup do metra. Chvíli bloudíte po náměstí a zjistíte, že jedny naprosto neviditelné schody vás dovedou do podzemního bludiště. Je to jako obchodní centrum zapuštěné do země, kde pořád scházíte schody z patra do patra a nikdy to nekončí...
Někde ve středu Země schody skončily a já musela najít moje nástupiště, což byla vyloženě otázka náhody. Prostě zkoušíte různé výlezy dokud netrefíte ten správný. (příště už si to budete určitě pamatovat, tak proč to tam psát)
Neuvěřitelné ale je, že zastávky mají jména a vy víte, která bude následovat. Lehký závan českého systému, který při každé možné příležitosti vychvaluji do nebes. Mnoho lidí mi řeklo, že bych měla dělat v reklamě, protože o tom dokážu mluvit 20 minut vkuse a pořád mi nedochází slova chvály na naše MHD. Naopak třeba Brazilcům přijde Public Transport in Sydney úžasný. (no jo, jenže pro ně je překvapení, že autobus vůbec dorazil)
Vystoupila jsem na Central Station a to má asi 50 nástupišť. Výtečně... cestu ven jsem hledala přes patnáct minut.
Včera mi psali z RSA výcvikového centra, že musíme být na místě minimálně 30 minut předem, nebo nás nepustí na kurz. Přišla jsem tedy dokonce o 40 minut dříve.
To jsem ale vůbec nemusela dělat, protože celé centrum bylo zavřené a stáli jsme tam 30 minut všichni účastníci na ulici. Poté se konečně otevřely dveře a vyrazili jsme do jiné budovy, kde se za stánkem se zeleninou nacházela naše třída.
Nestačila jsem se divit, že půlka lidí přišla až po začátku kurzu. Nikdo je samozřejmě nevyhodil, protože $120 se hodí. Strávili jsme tedy neskutečnou dobu věcmi, o kterých bylo v instrukcích psáno, že MUSÍ být hotovy PŘEDEM. Například placení kurzu, vstupní přihlašovací údaje a tak dále...
Poté jsem v té malé ošklivé místnosti strávila 7 hodin. Poslouchala jsem o škodlivosti alkoholu a jaké postupy musíme dodržovat při konfrontaci s opilým zákazníkem. Když postupy nedodržíme, můžeme dostat pokutu až 200 000 Kč (a to tady není nic neobvyklého)
Pravidla jsou tu neskutečně přísná a máte různá schémata, které doopravdy musíte do puntíku dodržet. V případě, že vidíte nějakého zákazníka pít neuvážlivě (objedná si pro sebe více než 1 drink, vypil 2 a více panáků během 30 minut, nedopil a už objednává další rundu...prostě to, co je v ČR naprosto normální) musíte mu nabídnout postupně:
- vodu zdarma
- jídlo zdarma
- kulečník nebo šipky
A třetí bod je tedy důvod, proč i ve snobských tanečních klubech mají kulečník, který tam naprosto nepasuje. Musí tam být kvůli případnému alibi klubu.
Horší je když je zákazník intoxicated (opilý). Musíte mu odmítnout nalít alkohol a to znamená, že on MUSÍ opustit pozemek. Zároveň se ale VY musíte postarat o to, že ožrala dojede bezpečně domu. Pokud se tak nestane, může vás (a celý klub) zažalovat. I tady je postup, který se musí dodržet do puntíku:
- Odmítnout nalít alkohol
- Oznámit, že zákazník musí odejít
- Zeptat se jestli je v podniku s někým dalším, pokud ano, dovést ho k nim ať se postarají. Pokud je sám, musíte mu zajistit odvoz domu.
- Okamžitě oznamte manažerovi a security, že jste někomu odmítli nalít a předložte alespoň 3 důvody, proč jste usoudili, že je intoxicated. Zároveň musíte vědět, přesný čas zákazu a jak dlouho už je zákazník v podniku
- Pokud jsou problémy, zavolat policii
Závěrečnou zkoušku jsem složila a tak teď mohu zodpovědně nalévat alkohol.
Žádné komentáře:
Okomentovat