#77-81: Fox Studio + Zkouška

Úterý

Čeká mě velký den, tak začnu pořádnou snídaní. Snídám vlastně pořád to samé a vůbec mi to nevadí, protože kiwi z Nového Zélandu? Nepřekonatelné...

Celý týden budeme trénovat ústní část, protože v pátek je oficiální zkouška na ostro. To znamená, že strávím celý týden po boku Němce.

Po škole jsem jela do studia Fox. To se rozkládá na 125 000 m² (pro lepší představu: 8 hangárů, kde se točí filmy, miliony kanceláří, dílny a okolo 60 dalších nezávislých zábavních obchodů). Tohle všechno je obehnáno betonovým plotem, takže když vstoupíte dovnitř, připadáte si jako ve velkém domečku pro panenky. Všechno je umělé a naprosto stejné.

Já měla namířeno do kina Hoyts.

Bylo mi řečeno, že jde o charitativní akci. Premiéra filmu In the Heart of the Sea, který je inspirován Moby Dickem (Bílou velrybou) a celé to je na podporu Australian Childhood Foundation. Což je největší charitativní organizace na podporu dětí v Austrálii.

Největší perlu nám ale řekli až na místě. Hlavní hvězdou filmu je Chris Hemsworth a protože je aktivním členem organizace, přijde samozřejmě také.

Všechny holky se okamžitě rozzářily, přestaly poslouchat a už se jen řešilo, kdy se asi objeví.

Je docela obvyklý jev, že hvězdy v reálu vypadají úplně jinak, Třeba zjistíte, že zpěvák měří metr padesát, jen kamery ho natáčí zespodu... nebo herec má tváře jako buldok, ale stylisté to umí zamaskovat. Co se týče Chrise Hemswortha alias Thora... je naprosto stejně dokonalý jako na fotkách nebo ve filmu.

Takže když dorazil, všechny ženy v místnosti omdlévaly. Jelikož je ale i vtipný a umí si dělat srandu sám ze sebe, získal si i muže. 

Nejdříve jsme hodinu obsluhovali, poté se šli hosté dívat na film a potom se pokračovalo. Proběhla aukce, kde se vydražila například večeře s Chrisem a bývalým premiérem Tony Abbottem za $50,000 (900 000 Kč). Padaly doopravdy velké částky a to je jedině dobře.

Chris byl tak charismatický, okouzlující a šarmantní, že se nikdo nediví, proč ho časopis People zvolil nejvíce sexy mužem planety. 

Skončila jsem o půlnoci a domů jsem se dostala relativně pozdě, to mi moc s mojí nemocí nepomůže.

V noci jsem si vyfotila radnici, která je ve francouzské trikoloře. Mnoho památek po celé Austrálii se připojilo.

Další věc, která stojí za zmínku, je práce na silnici. V Sydney se pracuje jen v noci a vždy se to v noci také dodělá. Něco nepředstavitelného pro nás, kteří v Praze v dopravních špičkách objíždíme rozkopané silnice, kde ani nikdo nepracuje.

Takže jsem na zastávce sledovala, jak se tvoří pásy pro autobusy. Nevěděla jsem, že se nápisy vyrábějí ručně, mají všichni můj velký obdiv.

Středa

Ve středu se nic moc zajímavého nedělo. Ve škole se pořád trénovaly diskuze a spekulace na páteční zkoušku. Počasí bylo sice krásné, ale já se domů dostala moc pozdě na to, abych šla na pláž.

Čtvrtek

Krátká škola a potom se šlo na pláž. Asi bych měla trénovat na zkoušku, ale nějak se mi nechce sedět ve škole déle než musím.

Pěkně jsem se tam vyvalovala, když za mnou přišel nějaký kluk a pozdravil mě "Hi Kate". Vysvětlila jsem mu, že to asi nebudu já no a tak jsme se dali do řeči. Neuvěřitelně ukecaný Australan, který je stejně starý jako já. Hned chtěl jít někam na pivo, ale to jsem taktně odmítla, přece jenom přijít zítra s kocovinou by mi asi moc plusových bodů nepřidalo.

Pátek

Měla jsem sraz s Benniem v 10:30 před školou v centru, kde probíhají zkoušky.

Šla jsem kus pěšky a velice jsem toho litovala. Bylo 42°C a málem jsem se rozpustila.

Přišli jsme oba v předstihu, tak jsme se šli zapsat a nechat vyfotit. Atmosféra byla plná nervozity a to je nejhorší, protože jsem byla nejdříve docela v pohodě, ale když se vedle vás z každé strany lidé klepou jak ratlíci, začnete se klepat taky.

Čekání bylo nekonečné a ještě se to všechno o půl hodiny zdrželo. Když jsme konečně šli na řadu, všichni nám přáli štěstí.

Naše zkoušející byla usměvavá, ale trochu zmatená. Dala Benniemu jiné obrázky než na které se ptala, ale pak už to nějak šlo. Mluvili jsme celou dobu a myslím, že jsme oba prošli.

Po zkoušce jsem se šla domů převléknout a hurá zase na pláž.

Večer jsme měli v plánu jít zapít naše úspěchy/neúspěchy. Šli jsme tedy do přístavu a jelikož bylo přes den neskutečné vedro, byli jsme všichni dost nalehko. 

Chyba. V noci začal takový vítr, že to skoro trhalo palmy. Piva nám lítala ze stolů, kelímky mizely v nenávratnu a skoro jsme necítili prsty. Myslela jsem, že vážně zmrznu.

Přesunula jsem se proto s Kájou po nějaké době do klubu Ivanhoe, kde jsme si zatančily. Pak jsme navštívily Shark Bar, kde bylo mrtvo a poslední návštěva Steynu nás přesvědčila, že pátek není dobrý den na párty. Nechápu proč, ale Australané evidentně preferují pracovní dny více než víkend. Asi jim nevadí vstávat s kocovinou do práce.

Sobota

V noci jsem měla horečku. Evidentně mi vítr v přístavu neudělal nejlépe, ale musím s tím bojovat. Nemůžu si dovolit být nemocná.