#65-66: Bondi Beach

Čtvrtek

Pršelo děsně celou noc a bude to pokračovat i přes den.

Ve škole jsme se domluvili, že zítra půjdeme do školy v City, kde budeme skládat zkoušku. Sraz máme až na Circular Quay, tak můžu spát o 20 minut déle.

Doma jsem si dala po dlouhé době avokádo. Mňaaaaaaaam! Tyhle věci mi tady tak chybí.

Večer sice pořád šíleně pršelo, ale měli jsme party náladu a šlo se do Ivy.

Ten déšť mě vážně nebaví. Člověk se po 100 letech namaluje, ale po cestě dostane takovou sprchu, že na párty dorazí vlastně jiná osoba.

Každopádně jsem celou noc strávila s Ninou a Laurou. Šly jsme do nejnižšího patra na hlavní parket a tančily jsme celou noc. Všechny ochmatávače a jiný divný týpky jsme posílaly do háje, a když byli neodbytný zahrály jsme "lesbickou kartu".

Domu jsem dorazila po 4 am... takže těch 20 minut spánku navíc mi bylo docela k ničemu. Spala jsem tak 2 hodiny.

Pátek

Sraz v centru v 9:20. No dobře mi nebylo... sotva jsem stála na nohou.

Školu v City jsme teda navštívili a poté jsme se rozhodli jít na Bondi Beach, kde probíhá výstava soch.

Bondi Beach je neslavnější pláž v Sydney. Všichni turisté sem povinně musí jít, takže je pořád přeplněná a autobusy v obou směrech přetékají lidmi.

Výstava byla zajímavá, byly to prostě sochy na pláži a můžete si mezi nimi chodit, jak chcete. Tady máte moje oblíbence:

Pak jsme se podívali na oblohu a i když nad námi svítilo slunce... tohle se blížilo čím dál tím víc.

Asi za 5 minut začala strašná, ale strašná bouřka. Celá naše parta se rozutekla a já se šla schovat na veřejné záchody. Byla tam i naše učitelka Marianne a tak jsme spolu (a dalšími ženami) přečkaly bouřku.

Po 20 minutách jsme vyrazily do mírnějšího deště hledat ostatní. Našly jsme je před kavárnou, všichni zmoklí jako slepice.

Zítra budu pracovat na svatbě, 150 km daleko od Sydney... to bude dlouhá cesta.