#101-106: Tornádo

Tak zítra se letí domů... 107 dní uteklo jako voda.

Pátek

Namířila jsem si to do nákupního centra, kde jsem poprvé viděla to, co nemůže chybět v žádném vánočním americkém filmu... Santa Claus s dětmi na klíně. 

Pak jsem šla na pláž chytat poslední bronz, jenže vítr byl tak silný, že jsem byla doslova zasypaná pískem. Přesunula jsem se tedy na trávu vedle, ale tam jsem si zase poslechla komentáře od dělníků z nedaleké stavby. No radši jsem se sbalila a šla domů.

Sobota

Ráno jsem se rozhodla vyrazit zase na pláž jen o něco dřív, protože večer máme se spolubydlícími předvánoční večírek.

Když jsem konečně ležela na písku, uslyšela jsem alarm.

Žraloci připlavali. Všichni ven.

No na písek se snad nedostanou, takže jsem vesele pokračovala v opalování.

Večer jsme měli párty. BBQ, alkohol, cukroví... bylo to super. Bude se mi po Stephanie s Adamem hodně stýskat.

Neděle

Narozeniny... neměla jsem ani moc chuť slavit. Je mi dvacet a přijdu si stará, tak jsem neděli pojala jako cvičící. Šla jsem si zaběhat a užít si poslední chvíle v teple.

Potom jsem opět navštívila garážovou posilovnu... proč jsem se jen o její existenci nedozvěděla dřív.

Pondělí

Stephanie dostala novou kulmu na vlasy, tak jsme ji hned musely vyzkoušet. Byly jsme za princezny.

Poté jsem šla na pláž a cvičit. Můj život je velice monotonní.

Úterý

Poslední den, kdy můžu nakoupit suvenýry a takové věci. Vydala jsem se tedy na Manly.

Vidíte ten kontrast mezi palmou a vánočním stromečkem?

Prošla jsem se naposledy po promenádě, pozdravila ve škole a koupila si jídlo v mojí oblíbené thajské restauraci.

Večer mě Adam se Steph pozvali na večeři... skoro jsem se rozbrečela, jak mi budou chybět.

Středa

Ráno mě probudil déšť. Už od večera hřmělo, ale nic moc se nedělo, tak jsme tomu nevěnovali pozornost.  

Když v tom se v televizi ukázala zpráva: "Varování před tornádem"

Stephanie se podívala na web a bylo to všude... kolem poledne zasáhne Sydney tornádo a budou padat obrovské kroupy.

Zavřely jsme teda všechna okna a čekaly, až to přijde. Venku bylo naprosto mrtvo... papoušci, leďnáci, i racci všichni někam zmizeli a ani nepípli. Přesná ukázka "ticha před bouřkou".

Po chvíli se zatáhlo, jako kdyby byla noc. Slyšely jsme jen hřmění, ale zatím se nehnul ani lísteček.

V televizi hlásí, že se zavřelo letiště... nejhorší zpráva pro někoho, kdo ráno odlétá. Můžu se jen modlit, aby se to rychle přehnalo.

Nějaká paní poslala fotku toho, co padá u nich na zahradu

U nás to začalo o něco později, všude tma, vítr ohýbá stromy před domem, prší tak silně, že máte pocit, že už to ani nejsou kapky, ale spíš proudy vody a kroupy bubnují o auta parkující na silnici. Naštěstí u nás nepadaly tak obrovské koule, jako na jihu.

Šla jsem si tedy zabalit i s tornádem nad hlavou. Doufejme, že ráno už bude vše v pořádku.